Možnosti využití webu 2.0 v prostředí knihoven
Co je Library 2.0 - vymezení pojmu
Původ pojmu „Library 2.0“
Za autora termínu „Library 2.0“ je považován Michael Casey (pozn.1). Poprvé jej představil v září roku 2005 na stránkách odborného blogu s názvem „LibraryCrunch“ (pozn.2), a to na základě předchozích úvah o možnosti využití Webu 2.0 v prostředí knihoven. Následující četné diskuse, jež tento termín vyvolal, se začaly stále častěji odehrávat ve sféře odborných blogů. Mezi první blogy, které věnovaly dané tematice pozornost, patří „ALA TechSource Blog“ (pozn.3), kde byl koncept Library 2.0 komentován především ze strany Michaela Stephense. Problematika Library 2.0 se poté stala diskutovaným bodem v rámci řady odborných knihovnických článků. (pozn.4) Debaty kolem pojmu časem vedly ke vzniku několika tematicky zaměřených publikací (pozn.5) a mimo jiné i v konání konferencí, věnujících se přímo problematice Library 2.0.
Přestože model Library 2.0 zaznamenal především v zahraničí dosti rychlý vstup do oblasti knihovnické teorie i praxe, nemůžeme v současnosti hovořit o plném sjednocení významu a hodnoty termínu. Stále se objevují četné kritické ohlasy a odmítavé postoje, jež do značné míry pramení právě z ne zcela zakotvené teorie. Z tohoto důvodu si v další části představíme několik vybraných stěžejních formulací, jež by nám měly napomoci ustanovit teoretický základ pojmu, stejně tak by měly být oporou v následném zpracování charakteristiky konceptu Library 2.0.
Výklad pojmu „Library 2.0“
Jak již bylo řečeno, termín „Library 2.0“ není dosud zcela jednoznačně určen. Názory na něj se různí. Pomineme-li kritické a skeptické postoje k dané problematice, je patrná především velká snaha směřující k sestavení vhodných formulací (pozn.6), které jsou následně základními argumenty v procesu trvající diskuse o tom, co Library 2.0 je či není a co tento koncept přináší v oblasti knihovnictví. Potřeba definovat a popsat podstatu Library 2.0 má jeden zásadní účel. Má vést k možnosti plného uznání a zakotvení termínu Library 2.0 v prostředí knihovnické vědy, což zajisté logicky povede i k následnému plnému rozšíření konceptu Library 2.0 v rámci knihovnické praxe.
Sarah Houghton vykládá pojem „Library 2.0“ takto: „Library 2.0 znamená učinit prostor vaší knihovny (tj. virtuální i reálný) více interaktivní, spolupracující a řízený potřebami uživatelů. Příkladem jsou blogy, noční zábavné programy pro dospívající, stránky pro sdílení fotografií. Základem je přitáhnout uživatele zpět do knihovny. Koncipovat knihovnu a její služby podle uživatelských potřeb a tím z knihovny udělat pro uživatele cíl cesty, nikoliv dodatečnou možnost.“
Podle Wikipedie lze Library 2.0 popsat jako: „Volně definovaný model pro modernizovanou formu knihovnických služeb, který odráží přechod uvnitř světa knihoven, spočívající v tom, jakým způsobem jsou uživatelům služby poskytovány.“ Tuto formulaci je možné dále rozvést do podoby, kterou předložila Eva Marvanová: „Je to model knihovních služeb, jež podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů; Library 2.0 se snaží vylepšit služby pro současné uživatele a rovněž působit na potenciální uživatele – tzv. Long Tail; Library 2.0 umožňuje uživatelům knihoven účast při zavádění nových služeb.“
Jednoduchou definici: „Web 2.0 + Business 2.0 + knihovna = Library 2.0.“, vyjadřující vzájemný vztah tří klíčových elementů, nacházíme v článku Viléma Sklenáka. Přímá návaznost na Web 2.0 je patrná i v dalším výkladu pojmu: „… nástroje Webu 2.0 nabízí nové modely služeb, metody, funkce a technologie, které mohou být využity ke zlepšení knihovnických služeb. Web 2.0 přináší také změny informačního chování uživatelů, komunikačních stylů a očekávání. Termín Library 2.0 byl představen v rámci profesního jazyka knihovnictví jako způsob, jak diskutovat o výše uvedených změnách.“
Steinerová ve svém článku vysvětluje Library 2.0 takto: „Knihovna 2.0 je módním označením změn služeb knihoven v elektronickém prostředí. Vzniká z nové úrovně služeb v rámci Webu 2.0. Na teoretické úrovni se vynořuje z nově definovaných kategorií informační vědy – kognice, interakce a relevance. Na praktické úrovni je charakterizována fungováním komunit v elektronickém prostředí. Tyto komunity jsou spojené společným zájmem o specifický obsah a služby v elektronickém prostředí. Spojuje je komunikace, kolaborace, kontextualizace.“
Michael Habib koncipuje svůj další výklad pojmu následovně: „Library 2.0 popisuje podmnožinu (verzi) knihovnických služeb, které jsou navrženy tak, aby přinesly možnost poznat a vyhovět uživatelským potřebám, způsobeným přímými a okrajovými účinky Webu 2.0.“ Definici, kterou Habib navrhuje, lze v současné době považovat za jednu z nejvhodnějších formulací termínu „Library 2.0“. Neboť autor se v ní vyhnul dvěma základním kritickým bodům, jež mají často za následek nejednotnost, rozštěpenost a odmítání konceptu Library 2.0, právě s ohledem na jeho nesprávné definování. Oba kritické pohledy budou detailně rozebrány v následující kapitole.
Kritické aspekty formulace pojmu „Library 2.0“
Obecné kritické přístupy v rámci procesu formulace pojmu a následné diskuse o teorii konceptu Library 2.0 lze dle výše citovaného díla Michaela Habiba rozdělit do dvou kategorií:
▪ pojem „Library 2.0“ je konfrontační, neboť deklaruje či naznačuje, že všechny předchozí knihovnické služby jsou zastaralé a potřebují být nahrazeny. Mnoho zástupců z řad knihovníků a odborné veřejnosti považuje termín za konfrontační právě proto, že jej chápou jako nutnou náhražku zastaralé Library 1.0 (pozn.7). Vzniká nedorozumění, pramenící z toho, že zde existují dva související pojmy, u nichž má „2.0“ různý význam a původ. Jde samozřejmě o pojmy „Web 2.0“ a právě „Library 2.0“. Označení „2.0“ v rámci Webu 2.0 popisuje existenci nové generace webových služeb. Jde o odlišení mezi generacemi webových aplikací. V případě Library 2.0 však značka „2.0“ neznamená označení zcela nové verze knihovnických služeb. Jde o vyjádření inovativního pojetí knihovnických služeb, jež vychází ze změn způsobených Webem 2.0. Nejde tedy o to, že by vznikla nová generace knihovnického přístupu, jež zcela nahrazuje původní model – tj. Library 1.0. Library 2.0 je vyjádřením vztahu k Webu 2.0. Právě na tento fakt je často pohlíženo nesprávně.
Druhým souvisejícím bodem, proč se řada lidí postavila do opozice, je fakt, že pojem „Library 2.0“ byl řadou jeho zastánců formulován jako ničivý a rozkladný. Tato rétorika zdá se nastala jako snaha opožděně si uvědomit význam toho, jak Web 1.0 i 2.0 mění řadu služeb knihovny a způsob jejich poskytování či provádění.
▪ pojem „Library 2.0“ postrádá význam, neboť neposkytuje nic nového v profesní sféře. Není to nic víc než progresivní knihovnictví. Takovýto náhled pochází opět z nepřesného popisu Library 2.0. Zde existují dva způsoby, jak nesprávné formulace mění či snižují pravou hodnotu pojmu. První způsob nastává, pokud jsou atributy služeb Library 2.0 používány jako samotné definice. Takovéto formulace, kde jsou vylíčeny vlastnosti služeb jakožto uživatelsky soustředěný přístup, vypadají často tak, že poukazují pouze na to, co tu už dávno je a o co se již delší dobu moderní knihovnictví snaží.
Druhý způsob formulace, jenž je původcem nejasností, vychází z toho, že při definování Library 2.0 jsou ke stanovení termínu často použity sjednocené účinky jak Webu 1.0, tak Webu 2.0. Jak však již bylo řečeno výše, pojem „Library 2.0“ je vyjádřením vztahu k Webu 2.0.
Vaše reakce uvítám v diskusním fóru.
Poznámky:
1/ Michael Casey – vykonává funkci ředitele sekce informačních technologií v Gwinnett County Public Library v Atlantě.
3/ https://www.techsource.ala.org/blog/
4/ S použitím databáze LLIS lze nalézt deset článků, publikovaných v roce 2006, jež jsou označeny předmětovým heslem „Web 2.0/Library applications“. V databázi LISA bylo vyhledáno devatenáct záznamů článků s datací roku 2006 a klíčovým slovem „Library 2.0“.
5/ ▪ BRADLEY, Phil. How to Use Web 2.0 in Your Library (2007). ▪ CASEY, Michael E.; SAVASTINUK, Laura C. Library 2.0 : A Guide to Participatory Library Service (2007). ▪ COHEN, Laura B. Library 2.0 Initiatives in Academic Libraries (2007). ▪ COURTNEY, Nancy. Library 2.0 and Beyond : Innovative Technologies and Tomorrow's User (2007). ▪ FARKAS, Meredith G. Social Software in Libraries : Building Collaboration, Communication, and Community Online (2007). ▪ KROSKI, Ellyssa. Web 2.0 for Librarians and Information Professionals (2008).
6/ Různorodost výkladů pojmu a množství pohledů na Library 2.0 dokládá např. publikovaná práce Walta Crawforda. Autor zde uvádí mimo jiné 7 definic a především pak 62 názorů (pohledů) na Library 2.0.
7/ Termín „Library 1.0“ představuje označení pro původní klasickou knihovnu a její služby. Jeho existenci lze brát spíše jako možnost k vyjádření rozdílností a procesů změn mezi původním pojetím knihoven a modelem Library 2.0.
