Blogy

Blogy jsou internetové deníky obsahující časově uspořádané články a reakce na ně. Umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv, kdo má potřebu sdílet své zážitky a poznatky. Oblíbenost blogů spočívá v jejich jednoduché tvorbě a užívání. Z pohledu knihoven rozlišujeme blogy pro interní potřebu a blogy externí.

Použití interních blogů je zamýšleno spíše v rámci instituce. Slouží zaměstnancům knihovny jako nástroj ke sdílení názorů, zkušeností, rad, pokynů či jiných důležitých informací. Jsou jednou z možných cest vedoucích k vytváření vzájemných vztahů v komunitě knihovníků a k rozvíjení komunikace mezi personálem a vedením instituce. Provázanost s RSS umož-ňuje jednoduché sledování nových příspěvků jak na interních, tak i externích blozích. Výhodou je taktéž možnost snadného prohledávání, jež opět platí jak pro externí, tak i interní blogy, stejně jako napojení na další služby (tagging, sdílení obrazových dat, chat aj.). Pro založení vlastního interního blogu je mož-né využít např. služeb aplikace WordPress[1].

Externí blogy poskytují prostor pro vzájemnou interakci mezi knihovnou (knihovníky) a uživateli (resp. veřejností). Různě tematicky zaměřené blogy pomáhají knihovně poznávat potřeby jednotlivých skupin uživatelů. Přinášejí uživatelům možnost komentovat činnost knihovny, navrhovat nová řešení a nápady, vytvářet komunity podobně smýšlejících lidí, rozšiřovat diskusi a sdílet své zájmy. Knihovna může naopak směrem k uži-vatelům informovat prostřednictvím blogů o své činnosti, o změnách v rámci provozu, o aktuálním programu a chystaných aktivitách, dále může komentovat dění v prostředí knihovny, nabádat ke spolupráci nejen uživatele, ale i případné partnerské organizace apod. Blogy mohou být nástrojem pomoci při případ-ných problémech uživatelů v rámci využívání služeb knihovny. Použití je možné i v oblasti propagace knihovny. Blogy, stejně jako řada dalších služeb Library 2.0, umožňují získávat nové uživatele. Přínosů je mnohem více a jejich význam je nepopiratelný. Ať už blog umožní cokoliv z výše popsaného, nej-důležitější je to, že se tak děje v prostředí knihovny.

Jak bylo popsáno u interních blogů, lze funkce těchto aplikací napojit na další služby – provázat je s jinými. Kromě RSS a vyhledávání v archivech blogů je možné opatřit je komentáři, klíčovými slovy či tagy a samozřejmě je sdílet. Příspěvky jsou dle témat tříděny do kategorií. Vytvářeny jsou chro-nologické archivy např. pro jednotlivé měsíce. Lze vytvořit i osobní blogovací profil. [29]

Blogovací aplikace různých typů lze získat často zdarma či za menší poplatek, což je pro knihovnu nemalou výhodou. Zavedení blogů do provozu knihovny lze realizovat např. s pomocí nástrojů Blogger, LiveJournal[2], Blosxom[3] aj. [29]

Hlavní kritický bod blogů je spojen s možností neomezeného publiko-vání, kde ne každý přispívající autor je znalý publikační a informační etiky.

Příklady užití – interní blogy:

1. Libraries University of Maryland[4] – blog zaměstnanců univerzitní  knihovny.
2. Hennepin County Library - Librarian´s Blog[5] – knihovnický blog.
3. City of Takoma Park - Library Staff Web Log[6] – knihovnický blog.

Příklady užití – externí blogy:

1. USF Lakeland Library Services Blog[7] – novinky o službách a zdrojích  knihovny.
2. The Darien Library Blogs[8] – různé druhy tematických blogů (ředitelský  blog; blog pro mládež, děti; blog o knihách, hudbě, filmech; blog o stavbě  nové knihovny aj.).
3. Bartlesville Public Library Staff's Blog for Teens[9] – blog pro mládež.

Použité zdroje 

Vaše reakce uvítám v diskusním fóru.