KRITIKA LIBRARY 2.0

Mimo další teze, které uvádí John Blyberg v článku „11 reasons why Library 2.0 exists and matters“, vyslovuje také názor, že koncept Library 2.0 není pro knihovny možností volby, ale spíše nutností pro přežití. Argumentuje tím, že jestliže knihovny přehlížejí či neuznávají význam, přínos a důležitost modelu Library 2.0, pak riskují svůj úpadek do neznáma. Jakkoliv model Library 2.0 nazveme, jedno je dle Blyberga podstatné. Je pro knihovny mož-ným nástrojem a prostředkem k tomu, jak si v budoucnu udržet přízeň uživa-telů a dosáhnout úspěchu v silném konkurenčním prostředí. [5]

Jaké jsou však potenciální hrozby a překážky, jež mohou budoucnost konceptu Library 2.0 razantně ovlivnit či pozměnit? Kde lze nalézt klíčové nedostatky Library 2.0? Kritika modelu Library 2.0 obsahuje hned několik stěžejních bodů, z nichž nejzásadnější jsou:

▪ ochrana soukromí – za hlavní argument odpůrců Library 2.0 je pova-žována otázka ochrany soukromí a osobních údajů. Začlenění některých apli-kací Webu 2.0 v rámci knihovny snižuje možnost chránit data uživatele. Knihovna vždy měla snahu maximálně hájit soukromí svých uživatelů, což však v rámci Library 2.0 přináší velké dilema. Zveřejňování a sdílení některých informací a údajů osobní povahy lze různými způsoby zneužít, což může znamenat nežádoucí narušení soukromí uživatelů. Právě lidé, kteří se prostřednictvím knihovny účastní sociálních sítí a jiných sociálních aplikací, často zveřejňují informace, které posléze mohou být potenciálně využity pro jiné než soukromé účely. Ani sama knihovna by samozřejmě neměla sdílených informací zneužívat. [21] [45]

▪ digitální propast – výraz označuje rozdíl mezi společností znalou a využívající moderní technologie a lidmi, kteří se naopak díky neznalosti či nemožnosti dané technologie využívat dostávají jakoby na okraj společnosti – do propasti. Jsou diskriminováni pro svou neznalost či neúčast. [20]

Služby a aplikace modelu Library 2.0 předpokládají a v podstatě i do jisté míry automaticky počítají s určitým stupněm počítačové gramotnosti uživatelů. Library 2.0 je z velké části založena na schopnosti uživatelů umět pracovat s novými technologiemi virtuálního světa. Zavedení a především pak úspěch služeb knihovny, plynoucí z využívání takových aplikací jako jsou wiki, blogy, RSS, social bookmarking aj., předpokládají nejen zmíněnou počítačovou gramotnost uživatelů, ale především právě knihovníků. S knihovníkem 2.0 se v rámci modelu Library 2.0 počítá mimo jiné jako s uživatelem Webu 2.0, který se účastní sociálních sítí a sdílení informací. Pracovníci knihovny by měli mimo to být plně schopní uživatelům poskytnout případné vysvětlení či pomoc při využívání služeb konceptu Library 2.0.

Je třeba se zamyslet a především pak řešit možné následky, které ply-nou pro uživatele a knihovníky z modelu Library 2.0 jakožto nepřímého podpůrce nárůstu digitální propasti. Uvědomme si, že ne každý si může dovolit být připojen na internet a využívat výhod nových technologií. Ne všichni jsou znalí práce s počítačem v prostředí internetu, a proto ani nežádají zavádění nových služeb. Z tohoto důvodu by knihovna, která se chce stát Library 2.0, měla nejen umožnit komukoliv přístup k novým technologiím a jejich využí-vání, ale měla by především plnit roli učitele či instruktora, jenž pomůže uživatelům seznámit se a naučit se způsobům a postupům, jak s technologiemi pracovat.

Ve spojitosti s realizací Library 2.0 se objevují i další nežádoucí efekty mimo dvou výše uvedených bodů. Existuje i celá řada dalších překážek, které mohou brzdit cestu k Library 2.0. Jde např. o problematiku počítačové bezpečnosti či nežádoucí nárůst komercializace knihoven. [41] Bariérami mohou být i finanční možnosti knihovny, technologické problémy a překážky v rámci dané instituce, kompatibilita nových a původních služeb a technologií, uživatelské odmítnutí, odpor ze strany personálu či naopak ze strany vedení knihovny, problematika informační a publikační etiky, zneužití či nevhodné využití služeb aj.

Rozkol a zmatek uvnitř knihovny může přinést i přístup, kdy je model Library 2.0 chápán doslova jako diktát potřeb ze strany uživatelů. Je třeba stále pamatovat na to, že Library 2.0 je prostředek k setkání se s uživateli a knihovna je zde konečným arbitrem toho, co má být uskutečněno. [18]

Další problémy mohou nastat, pokud se snažíme realizovat myšlenku Library 2.0 bez základního plánování, rozborů, testování, uživatelské partici-pace, technologických dovedností a poznatků, infrastruktury, podpory, propa-gace apod. Je nutné provádět pravidelné plánování, hodnocení, revize a návrhy změn. [16] Zavedení a provoz služeb Library 2.0 vyžaduje v některých přípa-dech dost času a zásadně útočí na schopnosti pracovníků knihovny. [40]

Jak se vyhnout některým překážkám a dosáhnout uskutečnění principů Library 2.0 napomohou odhalit následující kapitoly, v nichž jsou popsány jednotlivé postupy plánování a realizace modelu Library 2.0 právě i s ohledem na eliminaci možných rizik, která brání úspěchu.

Použité zdroje 

Vaše reakce uvítám v diskusním fóru.