Opac

Velké množství současných knihovnických katalogů je charakteristické uživatelským rozhraním, jež spíše vyhovuje potřebám knihovníků, kteří jsou s fungováním katalogu plně obeznámeni. Z hlediska uživatelů však tyto kata-logy nejsou přitažlivé ani intuitivní. [71] Šanci přiblížit se více uživatelům a rozšířit jejich interakci mají spíše katalogy, které poskytují inovativní nástroje s mnoha funkcemi, jež plně uspokojí uživatelské potřeby. Příkladem takovýchto funkcí je třeba katalog internetového obchodu Amazon. Oblíbenost vyhledávání na Amazonu je jasným důvodem, proč by i katalogy knihovny měly poskytovat nové doplňkové funkce. Online katalog modelu Library 2.0 přináší právě zmiňované inovativní přístupy.

Moderní OPAC[1] (SOPAC[2], OPAC 2.0[3], WOPAC[4]), doplněný o in-teraktivní funkce, napomáhá primárně k dosažení efektivnějšího a relevant-nějšího vyhledávání dle uživatelských dotazů. Uživatelé by se měli podílet na formování procesu získávání (vyhledávání) informací. Nejen proto by měl být OPAC provázáním taxonomií a folksonomií.

K uživatelské interakci a oblíbenosti v prostředí OPACů mohou knihovny přispět zavedením možnosti maximálního individuálního přizpů-sobení uživatelského rozhraní. OPAC modelu Library 2.0 dovoluje taggování včetně zveřejnění tzv. „tagg cloud“[5] a zobrazuje výsledky vyhledávání ve for-mě vizualizace. Katalog inteligentním způsobem rozpoznává potřeby uživatele a nabízí mu, nejen v případě neúspěšného vyhledání, podobné relevantní dokumenty, případně kategorie a tematické oblasti, do nichž dokument spadá. Zde platí, že vyhledávání by mělo být jednoduché a přitom co nejvíce efektivní. OPAC v rámci vyhledávání nabízí řadu možností a nástrojů, jak dotaz zúžit a nasměrovat k danému cíli.

Katalog dovoluje psaní i sdílení recenzí, ohlasů, komentářů, příspěvků a hodnocení autorů k jednotlivým dokumentům. Publikace mohou mít své stránky, např. wiki nebo blogové, kde uživatelé diskutují o knize. U každého titulu je poskytnuta možnost si daný dokument v případě zájmu, např. právě na základě recenze jiného uživatele, rovnou koupit. OPAC také dovoluje zobrazit další dokumenty od daného autora, zveřejňuje obálku knihy a případně i některé digitalizované stránky jako názornou ukázku. Součástí OPACu může být i RSS kanál.

OPAC buduje interakci taktéž tím, že uživateli umožňuje poslat známým osobám doporučenku na stránku se záznamem publikace. Dokáže doporučit publikace s podobnými klíčovými slovy či značením a odkazuje na Amazon. Uživatel může ohodnotit nejen titul, ale i proces jeho vyhledání.

Do budoucna už jen chybí možnost více prosadit, a je to určitě výzvou, pravidelné zasílání automaticky generovaných seznamů dokumentů na základě rozboru uživatelova hledání v OPACu. Nebo možnost uvádět u publikace kontakty (např. ICQ, Skype) na uživatele, kteří si již danou publikaci vypůjčili. Samozřejmě jen s jejich předchozím souhlasem.

Příklady užití

1. Ann Arbor District Library[6] – možnost komentářů a hodnocení na virtuál- ním katalogizačním lístku.
2. Hennepin County Library[7] – ohlasy, hodnocení, značkování, psaní  komentářů.
3. Vědecká knihovna v Olomouci - Hlavní katalog[8] – odkazy na knihkupectví,  náhled obálek, komentáře, názory, hodnocení, RSS kanály u nových titulů.

Použité zdroje 

Vaše reakce uvítám v dskusním fóru.